Houbaři Čelákovice

Stránky čelákovických houbařů

Penízovka smrková


Penízovka smrková
Jedlý ke konzumaci vhodný druh

Jedná se o drobné lupenaté houby s  šedohnědým
až hnědým kloboukem o průměru 1 až 2 cm vyjímečně až 4 cm. Lupeny jsou bílé
až našedlé.  Okrově zbarvený tenký třeň je poměrně dlouhý – může dorůst
až  8 cm, na bázi je plstnatý.  Roste na smrkových šiškách, často
zanořených do substrátu.    Je to velmi dobrá chutná houba –
hodí se především polévek nebo do rizota.
Nevýhodnou je, že je velmi drobná – pro praktické využití je potřeba
nasbírat několik desítek, lépe několik set, plodnic. Sbírají se pouze
kloboučky, třeň je tuhý.   V Čelákovicích i v blízkém
okolí se vyskytuje, ale spíše v malém množství – je to dáno velmi
omezeným množstvím smrčin v našem blízkém okolí.  V místech,
kde převažují smrčiny, je velmi hojná a při dostatečné píli a trpělivosti
lze nasbírat i tisíce kusů plodnic. Je zamněnitelná za penízovku nahořklou a
penízovku provázkovou, které vyrůstají z borových šišek.

Pařezník pozdní


Pařezník pozdní
Jedlý ke konzumaci vhodný druh

Ač v podstatě vypadá jako hlíva, jedná se o jiný rod i čeleď.
Makroskopicky se od hlívy liší především zakončením lupenů na třeni. Hlíva
má sbíhavé lupeny zakončené nepravidelně – každý je v jiném místě.
Pařezník, taktéž se sbíhavými lupeny, má všechny zakončené ve stejné výšce
třeně – vytváří tam dokonce barevně odlišitelný proužek.  Roste v zimním
období v malých trsech nebo ve skupinách na mrtvém i živém dřevě
listnáčů.  Lze jej najít i společně s hlívou na stejném kmeni.
Vytváří 3 až 12 cm velké klobouky s velmi krátkým třeněm. V mládí
je olivově nazelenalý ve stáří hnědofialové až hnědé barvy.  Je to
docela dobrá jedlá houba – kuchyňsky se hodí spíše do polévek. Některé
plodnice však mohou být mírně nahořklé.  Podle výzkumů posledních let
má i pařezník pozdní léčivé účinky.

Hlíva ustřičná


Hlíva ustřičná
Každý zná pěstovanou formu
hlívy ústřičné, která je celoročně k dostání snad v každém
supermarketu či na farmářských trzích.  Od konce září do dubna na ní lze
při trošce štěstí narazit i ve volné přírodě.  Na rozdíl od té uměle
pěstované je volně rostoucí hlíva ústřičná velmi barevně proměnlivá.  Barva
klobouku může být od šedavé přes světle hnědou, šedomodrou až po tmavě
hnědofialovou.  Šedomodrá varianta je v některých atlasech označována
za dokonce samostatný druh pod názvem hlíva holubí.  Bez
ohledu na barevnost je to výborná jedlá a všestranně kuchyňsky využitelná houba
(hodí se do polévek, omáček, gulášů atd), navíc s  výraznými léčivými
účinky (především podporuje zvýšení imunity).   Roste většinou trsnatě
na odumřelém nebo odumírajícím dřevě listnáčů, často podél vodních toků. Vytváří
5 až 30 cm velké klobouky se sbíhavými lupeny a krátkým, tuhým, postranně
přirostlým třeněm. Je zaměnitelná za jiné druhy hlívy.

Hlíva

V rámci archivace a třídění fotek uplynulého období, dovolím si podělit se s ostatními o malý fotoseriál růstu hlívy ústřičné ve „volné přírodě“.

Přesněji, uprostřed chatové osady Grado (Čelákovice – Káraný).

Vlastně to byl malý zázrak, že se některý z okolojdoucích milovníků hub „nezakousl“ nožem do plodnic dříve, než se mi podařilo zachytit jejich dorůstání.

Mějte se hezky a příjemné jaro!

« Starší příspěvky

© 2021 Houbaři Čelákovice

Šablonu vytvořil Anders NorenNahoru ↑