I v prosinci pokračujeme v poznávání hub vyskytujících se na území samotných Čelákovic.

Skupina hub nazývaná hnojníky zahrnuje cca 25 barevně nepříliš pestrých druhů.  Převládající barva je bílá, šedá a žlutohnědá. Většina druhů vytváří menší či drobné velmi křehké a málo masité kloboukaté lupenaté plodnice.  Typickým znakem pro všechny druhy hnojníků je autolýza, jde o rychlý biologický rozpad – klobouky od kraje lupenů začínají velmi brzo černat a změní se během několika dní,  někdy i během několika hodin, v černou mazlovou rozteklou hmotu. Jedná se o plodnice s velmi krátkým životním cyklem – může trvat pouze 2-3 dny.  Rostou od konce března až do listopadu.  Ale příliš jim nesvědčí teplota nad 20 oC, takže většinou mají svoji jarní a podzimní růstovou vlnu. Rostou hojně na loukách, zahradách, v parcích a trávnících, někdy zdánlivě ze země, někdy z patrných dřevních zbytků. Často na místech velmi silně ovlivněných člověkem. Uvedeme čtyři, na území Čelákovic nejčastěji se vyskytující, druhy hnojníků.

  1. Hnojník třpytivý. Jednoznačně nejhojnější hnojník.  Má 2-4 cm široký vejčitý žlutohnědý klobouk pokrytý bělavými jakoby třpytivými tečkami. Většinou roste ve skupinách nebo trsech složených z několika desítek kusů plodnic. Je teoreticky jedlý, ale ke konzumaci se nedoporučuje.
  2. Hnojník nasetý – je podobný předešlému. Je však mnohem drobnější – šířka klobouku je cca 0,5 – 1 cm. V mládí je bílý, později béžový až šedý. Roste v trsech čítajících i několik stovek kusů plodnic. Je nejedlý.
  3.  Hnojník inkoustový. Vytváří větší plodnice – šířka našedlého klobouku je od 3 do 7 cm, tvar je vejčitý později zvoncovitý. Roste většinou ve skupinách nebo v trsech. Je jedlý – obsahuje ale látku zvanou Koprin, která má tzv. „antabusový efekt“. Při konzumaci v kombinaci s alkoholem způsobuje velmi nepříjemné nevolnosti.  Alkoholu je třeba se vyhnout 1 den před a až 4 dny po konzumaci této houby. Z tohoto důvodu se k jídlu nedoporučuje.   
  4. Hnojník obecný. Ze všech hnojníků vytváří nejmasitější a největší plodnice – až 20 cm vysoké. Bílý šupinatý klobouk je z počátku elipsovitý či válcovitý, později se zvoncově otevírá. Šupiny jsou bělavé nebo nahnědlé. Roste jednotlivě nebo ve skupinách a bývá zaměňován za bedly. Jedná se o jedlou, velmi chutnou a nedoceněnou houbu. Sbíráme ale pouze  mladé plodnice s čistě bílými lupeny, tj. jejich okraj ještě nezačal černat ani růžovět. Aby se zabránilo autolýze, je po utržení nutná velmi brzká tepelná úprava – z tohoto důvodu nejdou prakticky sušit.  Je vhodný do omáček a polévek. Má i léčivé antidiabetické účinky.

Za SHČ  Miroslav Rudolf a Josef Kadeřávek

Foto: Miroslav Rudolf

hnojník inkoustový
hnojník obecný
hnojník třpytivý