V článku uveřejněném v minulém čísle zpravodaje jsme psali o nálezu vzácnějších druhů hub v Čelákovicích a blízkém okolí.   V tomto článku sice zůstaneme na území samotných Čelákovic, ale naopak se zaměříme na čtyři nejčastěji se zde vyskytující hřibovité druhy hub.

V letním období je asi vůbec nejhojnějším hřibem v našem městě hřib Engelův. Patří do příbuzenstva hřibu žlutomasého, tj. babky.  Je to takříkajíc „trochu lepší babka parků a trávníků“ a za babku je i většinou považována. Na rozdíl od hřibu žlutomasého má políčkovitě rozpraskanou pokožku klobouku pouze v případě extrémního sucha. Liší se také zabarvením třeně, který je spíše žlutavý či žlutavočervený. Co má s klasickou babkou naopak společné, je velká náchylnost k plesnivění a k červivosti. Je jedlý – záměna je možná zejména za jedlé velmi podobné druhy jako hřib lindový a hřib uťatovýtrusý.

Nejkvalitnějším hojným hřibem je pak hřib koloděj. Díky výraznému zbarvení a silnému modrání při otlačení či na řezu patří spolu s hřibem kovářem mezi nejznámější tzv. barevné hřiby.  Vytváří velké nepřehlédnutelné plodnice s charakteristickou červenohnědou síťkou na žlutavém třeni. Barva klobouku je dosti proměnlivá od hnědé až po olivově šedavou. Roste pod listnatými stromy, ale nejraději má lipové či březové aleje. Je to jedlá, velmi dobrá houba. Vyžaduje však delší tepelnou úpravu – cca 20 minut, nehodí se proto na řízky či grilování. Za syrova je totiž mírně jedovatá. Zaměnitelná je především s jedlým hřibem kovářem, který nemá na třeni síťku a roste především v lesích.

Hřib vytvářející největší  plodnice je hřib medotrpký. Má šedou barvu klobouku, jasně žlutý břichatý třeň a žluté rourky.  Po otlačení modrá. S oblibou roste na březích řek, potoků či hrázích rybníků, nepohrdne ani městskými parky. Stejně jako hřib koloděj se nejčastěji vyskytuje pod lipami nebo břízami. Obecně není hojný, ale ve Středním Polabí se mu velmi daří a dokáže zde vyrůst i v desítkách kusů na jednom místě. Jak název napovídá, není jedlý –  je hořký a i ve směsi dokáže spolehlivě pokazit každé jídlo.

Na podzim je pak nejhojnější hřibovitou houbou Čelákovic klouzek zrnitý, případně jeho téměř identické dvojče klouzek žíhaný (liší se slabým narůžověním na bázi třeně). Roste už v létě, ale jeho hlavní růstová vlna je začátkem podzimu a za příznivých podmínek pokračuje až do listopadu. Klobouk je oranžovookrové až hnědookrové barvy. Pokožka klobouku je za vlhka slizká, po oschnutí lesklá a většinou dobře sloupnutelná. Třeň je válcovitý, žlutý, bez prstýnku. Žlutá je i barva rourek. Roste hojně a výhradně pod borovicí. Je to velmi dobrá, všestranně použitelná houba, která za příznivých podmínek vyráží ve velkém množství.  Záměna je možná za jiné druhé klouzků (všechny jsou ale jedlé), především za klouzek obecný, který má na třeni prstýnek a barva klobouku je o něco tmavší.     

Za SHČ  Miroslav Rudolf a Josef Kadeřávek

Foto: Miroslav Rudolf

hřib koloděj
hřib medotrpký