Stránky čelákovických houbařů

Autor: Ondra Tomeček

Málo známý fenomén – hlenky

Vždy za vlhkého počasí, když roste velká pestrost hub, tak můžeme jednoduše narazit i na takovéto organismy jako jsou hlenky. Hlenky nepatří mezi houby, ale jsou to organismy, které do jisté míry spojují vlastnosti buněk živočichů i hub. Preferují chladná a vlhká místa ( pařezy, kameny ). Pokud mají dostatek živin, tak se dokáží rozmnožovat dělením a pohybovat. I u nás se můžeme setkat s poměrně velkou škálou hlenek, které jsou různě zbarveny, různého tvaru mezi které patří například asi jeden z nejběžnějších druhů a to je vlčí mléko červené ( Lycogala epidendrum )

Vlčí mléko červené
Válečkovka keříčkovitá

slizovka práškovitá

Měcháč písečný

(Pisolithus arrhizus )

V dnešním článku si povíme něco o jedné velmi zajímavé a poměrně vzácné břichatkovité houbě, kterou je měcháč písečný. Měcháč je druh houby, který je houbaři často přehlížen, hlavně díky poněkud netypickému vzhledu. Vyskytuje se poměrně vzácně na kamenitých podložích či lesích, na písčitém podloží a na vřesovištích. I když je známo, že tvoří mykorhizu ( vázanost na daný strom ) s borovicí, tak v našem blízkém okolí je znám spíše pod břízami.

Plodnice bývají 50 – 100 mm široké, kulovitého či bramborovitého vzhledu, někdy jsou plodnice schovány pod hlínou, takže jsou takřka neviditelné. Často vyrůstá z kořenového výběžku, který tvoří v zemi větve a prorůstá hluboko do země. Dužnina ( obal ) je tvořen bělavými a žlutavými pecičkami, které během růstu začínají hnědou a rozpadají se. Měcháč má rezavě hnědý výtrusný prach, který je nápadný u starších plodnic. Roste vzácně od června do září

Zaměnitelný může být za pestřce, u kterých je oproti měcháči rozdílný řez. Mnohdy může pestřec vyrůstat na stejných stanovištích jako měcháč. Ve velmi malém množství je možné ho použít jako koření, jídlo potom hnědne

Autor fotografie : Ondřej Tomeček

© 2022 Houbaři Čelákovice

Šablonu vytvořil Anders NorenNahoru ↑