Při brouzdání internetem a hledání  vhodných lokalit pro čelákovické houbaře jsme narazili na dva pojmy „Slavnosti sněženek“ a „Mydlovarský luh“. První z pojmů je znám jistě všem, kteří znají  stejnojmenný film Bohumila Hrabala jehož děj se odehrává v Kersku. Mydlovarský luh pak je přírodní rezervace, která se rozprostírá na druhém, tedy pravém břehu Labe, v katastrálních územích Ostrá a Kostomlaty nad Labem

Jedná se o soustavu mrtvých labských ramen vzniklých v 30. letech
20. století po regulaci řeky. Ramena jsou v různém stupni zazemnění, je zde
vytvořena kompletní hydroserie mokřadů až po uzavřené plochy, které jsou
využívány jako kosené louky. Nejvýznamnější je oblast okolo meandrujícího
Farského potoka, který je
součástí řeky Vlkavy.

Mydlovarský luh

Pro svůj význam byl Mydlovarský luh zařazen do soustavy Evropsky
významných lokalit Natura 2000.
Důvodem ochrany je jeden z posledních
komplexů lužního lesa v Polabí. Původně se lužní lesy
rozprostíraly v celé labské nivě a nivě jeho přítoků. Příchodem člověka do
polabské krajiny docházelo postupně k
odlesňování a jejímu využívání jako
zemědělské půdy. Lesy zůstaly zachovány jen na nepřístupných místech (především
na labských ostrovech) nebo jako velké královské honitby.

Vede zde naučná stezka otevřená v roce 2011 seznamující s faunou, flórou a přírodními poměry chráněného území, významem lužních lesů. Jsou zastoupeny především podmáčené olšiny a dubojilmový luh s řadou depresí, periodicky zaplavovaných vodou a s rameny, kterými protéká Farský potok a s několika tůněmi uvnitř lesního komplexu.

Z významných druhů zde byla zjištěna ladoňka dvoulistá (Scilla
bifolia), sněženka předjarní (Galanthus nivalis), bledule jarní (Leucojum
vernum
), kruštík polabský (Epipactis albensis), ladoňka
vídeňská (Scilla vindobonensis). Z živočichů rosnička zelená (Hyla
arborea), slavík obecný (Luscinia megarhynchos), ledňáček říční (Alcedo atthis),
čáp bílý (Ciconia ciconia), užovka obojková (Natrix natrix) a
moudivláček lužní (Remiz pendulinus).Ze stromového patra je zde nejvíce
zastoupen dub 63 %, jasan ztepilý 12 %, lípa srdčitá 9 % a topol černý 6 %.
Zajímavostí porostů rezervace Mydlovarského luhu jsou porosty slavonského
dubu (Quercus robur forma
slavonica
Gayer) pocházející z oblasti
bývalé Jugoslávie – Slavonie. Jeho plošný podíl je zde 21 % a nachází se ve věku
140-147 let. Někteří jedinci však dosahují úctyhodných 34 m. Upoutají hned na
první pohled svojí rovností kmene vysoko do koruny stromu.

Trasa naučné stezky je nenáročná, vede výhradně po rovině podél Labe
úzkou pěšinou vyšlapanou v trávě, která se později změní ve vozovou cestu.
Také je možné se seznámit s historií hrádku Mydlovaru, k jehož
pozůstatkům vede odbočka z trasy. Stával na samém labském břehu na třech
vyvýšeninách.

Hrad byl na hraničním pásmu proti hradišti na protějším břehu, kde
končily državy prvních Přemyslovců, v místě původně neolitického, poté keltského
a nakonec slovanského hradiště, využívajících řeku i okolní bažiny ke svému
opevnění. Hrad náleží k ve středních Čechách velmi vzácnému typu – hradu s
plášťovou hradbou.
Tedy  bezvěžovému hradu u kterého byla veškerá
vnitřní zástavba (včetně zvláště zranitelných střech) skryta za zdí a nebylo ji
možno zvenčí ohrozit přímou střelbou. Hrad má kromě toho ještě další nápadné
specifikum. Je nejspíše jediným českým celocihlovým hradem (i když se v jádru
zdiva vyskytují i opukové kameny).  Rozhodně tedy vystoupíme na pohorek,
čnící asi 10 metrů nad terén, projdeme se po jeho obvodu, kde vyvalené bloky
ještě pevného zdiva svědčí o dávné historii i zkáze hradu. Kolem se táhnou v
lese valy a příkopy, kdysi  naplněné labskou vodou.

A zde narážíme na „Slavnosti sněženek“, kdy podle pamětníků ještě v
roce 1870 stály u vchodu do vnitřního valu hradu dva mohutné duby, z nichž jeden
byl dutý, a do jeho dutiny se jednou při bouři vměstnalo 23 lidí. Ještě v
polovině 19. století se pod duby každoročně konala „slavnost sněženek“, která k
vítání jara vábila
velké množství lidí z okolních vesnic.

A tak neformálně navážeme na tuto tradici a uskutečníme sem zájezd houbařů. Našim cílem nebude jen projít atraktivní trasu, ale hlavně zmapovat a publikovat výskyt hub v této lokalitě.

Vyjedeme s buřty v ruksáčku z Čelákovic ze
železničního nádraží v 8:24 hromadnou jízdenkou do Ostré. Půjdeme po
„modré“ lesem směrem k Ostré, prochází její jižní částí, po východním břehu
obchází vodní plochu koupaliště a kolem chatové osady Buda  prochází po
pravém břehu Labe Mydlovarským luhem k východu,
kde opouští katastr Ostré a
míří do Kostomlat.

Nalezneme zde 1. zastávku (Vymezení oblasti),
2. zastávku (Fauna), 3. zastávku
(Flóra)
, 4. zastávku (Lužní lesy obecně a v Polabí)
5. zastávku (Ochrana přírody a krajiny),
6. zastávku (Historie zříceniny hradu Mydlovaru) odbočuje
modrá významová slepá odbočka vlevo do lesa ke zřícenině hradu Mydlovaru (délky
asi 200 metrů), po níž se poté vrátíme zpět k Labi a pokračujeme
dál po břehu. Dále mineme 7. zastávku (Hydrologie),
posléze i rozcestí „Ústí Vlkavy do Labe“, kde odbočuje žlutá značka do Kostomlat
n/L. Poobědváme v restauraci, nebo v cukrárně U Evy
(https://www.restauraceuevy.wz.cz/)

Z Kostomlat návrat v 16:14 vlakem do Čelákovic. Celá trasa bude tak 8 km.