Za první polovinu roku 2016 jsme jenom v katastrálním území Čelákovic zaznamenali výskyt cca 75-ti druhů hub. Což je docela vysoké číslo zvláště vzhledem k suché zimě, a také k minimálnímu zalesnění na území Čelákovic. Většinou se jednalo o běžné druhy, ale občas se objeví i druh vzácnější. V tomto povídání o houbách představíme dva méně obvyklé druhy hub nalezené začátkem léta v Čelákovicích a v blízkém okolí.
První druhem je muchomůrka šiškovitá – jedná se o jednu z nejmohutnějších muchomůrek rostoucích vzácně ve světlých lesích, parcích či alejích, převážně pod lipami nebo břízami. Vyznačuje se šedým kloboukem o průměru 10-25 cm pokrytým nepravidelnými šupinami. Dále až 20 cm vysokým třeněm s rýhovaným, časem mizejícím prstenem. Spodní část třeně je hlízovitě rozšířená, ale bez pochvy. Má také charakteristický pach, který nemusí být každému příjemný. V houbařských atlasech je uváděna většinou jako nejedlá, ale někdy i jako jedlá a dokonce i jako jedovatá – v tom se mykologové zatím nedokázali shodnout. Každopádně se jedná o poměrně vzácnou houbu (na Slovensku je dokonce zákonem chráněná) a neměla by se ke konzumaci sbírat. Zaměnitelná je především za v Čelákovicích se občas vyskytující vzácnou muchomůrku ježohlavou a za ještě vzácnější muchomůrku Vittadiniho, od kterých se liší především tvarem šupin na klobouku.
Druhým druhem měcháč písečný. Jedná se o druh, jehož plodnice připomínají tvarem i barvou starou bramboru napůl zanořenou v zemi. Roste v písčitých půdách nebo také na výsypkách/haldách pod borovicemi nebo břízami, kde může vyrůst i ve větším množství – několik desítek kusů. Plodnice jsou 5 až 15 cm velké – kulovitého, hruškovitého či bramborovitého tvaru, někdy se sterilní stopkou. Bezpečně určitelný je po rozříznutí mladých plodnic – na řezu jsou charakteristické bělavé, žluté až žlutohnědé pecičky, které se v dospělosti od vrchu plodnice mění v rezavohnědý výtrusný prach. Ač jde v podstatě o polopodzemku, je tento druh řazen do řádu hřibotvarých hub. Jistou zajímavostí je také anglický název této houby „Bohemian truffle“, což v překladu znamená „český lanýž“. Je to v principu jedlý druh – lze použít několik plátků mladé plodnice jako koření. Ve větším množství by měcháč pro svoji aromatičnost pravděpodobně způsobil trávicí potíže. V dřívějších dobách byl používán jako textilní barvivo. Zaměnit ho lze za velmi hojný pestřec obecný nebo za starší plodnicí pýchavky.
Za SHČ Miroslav Rudolf a Josef Kadeřávek
Foto Miroslav Rudolf
